Průvodkyně Srí Lanka, Maledivy a Střední Asie
V sedmnácti mě oslovil kluk v tramvaji s tím, že můj úsměv je pro turismus nezbytný (aby pak za novou průvodkyni dostal od CKM extra body). Ale mě průvodcování začalo hodně bavit. Vymýšlení příběhů mi vždycky šlo (a u ruských skupin to byla často nutnost), ráda jsem si povídala s klienty a poznávala nová místa, zatím jen v Československu, protože na zájezdy do ciziny jsem potřebovala ty extra body.
Na podzim roku 1989 se otevřela hranice s Rakouskem. Nikdy nezapomenu na kodrcavou cestu prastarým autobusem do předvánoční Vídně, kde jsem oběhala všechny památky, které se daly, ochutnala poprvé v životě jedlé kaštany a jenom se dívala. Po návratu jsem věděla, že chci cestovat. První léto do rakouských Alp, pak Interrailem po západní Evropě, druhý rok do Skandinávie, studium a práce v zahraničí a nakonec jsem se odstěhovala na šest let do Kodaně.
Má první cesta mimo Evropu na podzim 2001 vedla do Nepálu s několikahodinovým mezipřistáním v Dillí. Prožila jsem kulturní šok. Dillí se svými odpadky na ulici, dotěrnými řidiči rikš a všudypřítomnými nastavenými dlaněmi, se mi vůbec nelíbilo. Jestli bude Nepál takový, hned odjedu. Do Nepálu jsem se zamilovala. Jako houba jsem do sebe nasávala zvuky, vůně, chutě a vůbec nejraději jsem si povídala s místními, pár slov po jejich, zbytek pomocí obrázků, končetin a hlavně úsměvů. Cestování mohlo propuknout naplno, přes pět kontinentů, vidět, zažít a poznat jinou kulturu a taky sebe.
Je těžké vybrat nejoblíbenější místo. Velikonoční ostrov, s majestátními sochami, před kterými stojíte s tichým úžasem a zároveň s určitou hrdostí, že jste z Čech? Argentina s nádhernými treky, ledovci a výborným vínem, po němž vám cesta na kole připadá ještě veselejší? Laos s každodenním ranním procesím mnichů a večerními trhy s jídlem, kde se vám sbíhají sliny nad vším? Norsko se skrytými plážemi daleko na severu a polární září, která je nejlepším ohňostrojem, jaký jsem viděla?
Jsem šťastný člověk, protože mám práci, která je mým koníčkem. Přes velkou část roku provázím Skandinávce v Praze a okolí, po zbytek roku cestuji nebo pobývám v zahraničí a provázím tam. Díky svým klientům poznávám navštívená místa úplně jinak, všímám si věcí, které mi dříve unikly, snažím se najít odpovědi na otázky, které mě nenapadly, získávám nové přátele a věřím, že se obohacujeme navzájem. Za to oslovení v tramvaji v sedmnácti jsem moc ráda.
Těším se na vás, vítejte.
