23.8.2021 - Jakub Hutera
Mexiko je rozlehlou a megadiverzní zemí, fascinující nejen svou dramatickou historií a tisícery výrazy lokálních kulturních forem, ale také svým přírodním charakterem a krajinným rázem. Jedné oblasti Mexika se však v posledních dvou desetiletích dostalo opravdu nebývalé pozornosti – a sice poloostrovu Yucatán, respektive jeho karibskému pobřeží! Tyrkysově zbarvené moře, semitropikální pralesy s nejrůznějšími zátokami, pobřežními kanály a lagunami a také několika idylickými ostrovy – to vše dohromady se pro mnohé stalo doslova synonymem tropického ráje!
Jak už to ale v životě lidské společnosti chodí – kde je krásně a dobře, tam chtějí všichni! A tak se během turistického boomu v 90. letech některé zóny mexického Karibiku proměnily takřka v betonové džungle plné barů, restaurací, diskoték, noblesních hotelů s prestižními soukromými plážemi a průměrným deseti miliónovým přílivem turistů ročně! Proto se v mnoha komentářích se můžeme dnes dočíst, že je někdejší „yucatánský ráj“ nadobro ztracen v záplavě amerických turistů – těch bohatých, kteří si zaplatí svůj luxus v hotelové zóně v Cancúnu, ale i těch chudších, kteří hledají v „nespoutaném“ Mexiku především povyražení a intenzivní zábavu za relativně levný peníz a pro které se stala cílovou destinací oblast kolem Playa del Carmen. Nelze popřít, že zrovna tyto dvě kdysi tolik atraktivní zóny mexického Karibiku dnes evokují spíše komerční „peklo“ než „vysněný ráj“. Pokud se nám ovšem podaří vyhnout oběma z nich, nalezneme na karibském pobřeží Yucatánského poloostrova stále spoustu míst, která nám umožní zklidnit mysl i tělo, kde nasajeme hřejivou radost místního temperamentu, kde obnovíme energii a načerpáme inspiraci.
Pro pracovníky místních agentur a podniků v turistickém ruchu je každý „güero“ neboli „běloch“ jednoduše jenom další „gringo“ - prostě „typický severoameričan“, a proto vám taky budou nabízet přesně to, co výše uvedené dva nejtypičtější sociální vzorky návštěvníků vyhledávají. Chcete-li tedy na východním pobřeží Yucatánu najít onen „vysněný ráj“, zkuste se prostě řídit jednoduchým pravidlem, a sice že „je třeba zabrousit přesně tam, kam vás nikdo moc neláká“. A jelikož se mi v rámci tohoto pravidla podařilo Yucatán poznat tak, jak by si určitě spousta sympatizantů CK Mandaly přálo, rád se o podělím alespoň o některé tipy míst, které rozhodně stojí za návštěvu.
Mayská riviéra
Ačkoli se právě pojem Mayské riviéry stal synonymem přesně toho, o čem zde psát nechceme, musíme se zde přeci jen zastavit – a to jednoduše proto, že zdaleka ne celá mayská riviéra je pokrytá betonem a zaplavena davy lidí! Vlastní geografické vymezení této nejproslulejší části mexického Karibiku totiž začíná zhruba od třicátého kilometru jižně od Cancúnu, tedy v příjemném přístavním městečku Puerto Morelos. To se stalo vděčným víkendovým útočištěm Cancúňanů, kterým ona věhlasná „zona hotelera“ se svými soukromými plážemi zahradila ve vlastním městě přístup k moři. Idylické pláže a zátoka tvořící lagunu bez velkých vln jsou ale i příjemným místem ke spočinutí pro zahraniční turisty, kteří se spokojí s jednodušší infrastrukturou zdejších hospůdek a restaurací a servisem takzvaně „pro domácí“, což na druhou stranu zaručí lidovější ceny, větší autenticitu a osobnější přístup ze strany místní obsluhy. Prakticky lze ovšem říct, že pokud se úspěšně vyhnete výše zmíněné Playa del Carmen a jejímu bezprostředními okolí, najdete v celém pásu této nejproslulejší části mexického Karibiku spoustu takovýchto poklidných míst.
Mayská riviéra je prakticky celá charakteristická dlouhými plážemi s jemným bílým pískem a typickým palmovým porostem. Je převážně rovinatá, na jihu kolem městečka Tulum se ovšem pobřežní část zvedá do skalnatých útesů. Co ale dává této oblasti naprosto jedinečné kouzlo, ostatně jako celému poloostrovu, je přítomnost oněch věhlasných cenotes – malebných krasových jezírek, která zde při pobřeží vytváří ojedinělý systém podzemních jeskyň a přírodních tunelů, ve kterých se mísí sladká voda se slanou, což skýtá naprosto unikátní možnost vodního vyžití, tedy vedle koupání se v samotném moři.
Tyto krápníkové útvary podél pobřeží spolu s jednotlivými cenotes jsou ostatně jedním z největších turistických lákadel celé Mayské riviéry. Proto zde od 90. let vyrostlo několik komerčních mořských parků, které na sebe koncentrují většinovou pozornost onoho masového turismu. Pokud si však budete chtít užít několik dní s rodinou a dětmi, dopřát luxusní kuchyni v ceně vstupného i trochu zábavy s tirolesou, obřím tobogánem apod., určitě stojí za to strávit alespoň jeden den v Xel-há. A jestliže vás láká zaplavat si skrze pestrou síť podzemních tunelů, projít se po náučných stezkách seznamujících s místní faunou a florou, rozhodně stojí za pozornost i Xcaret. Zde si na své rovněž přijdou ti, jež se zajímají o folklor navštěvovaných zemí. Zdejší kulturní program s velkolepou celovečerní show, která vás skrz profesionální prezentaci seznámí s historickým vývojem a geografickou rozmanitostí mexických lidových hudebních a tanečních projevů, patří opravdu k nejvyhlášenějším představením Mexika!
Oblast mayské riviéry nicméně skrývá i opravdový přírodní ráj – určený přesně pro ty, kteří se rádi zcela vyhnou davům a pro ty, co hledají především spojení se sebou, mořem a panenskou přírodou kolem! K tomu je třeba se přesunout až na samotný jižní okraj celé této zóny k městečku Tulum a zamířit do nitra zdejší pobřežní dřungle chráněné v rámci Biosférické rezervace Sian Ka´an. Název tohoto místa v yucatánské mayštině znamená doslova „místo, kde začíná nebe“ nebo volněji „nebeská brána“ a nutno říct, že díky efektivní ochraně je jméno tohoto pásu pobřežní džungle výstižné stejně dnes jako bylo pro místní domorodce v předkolumbovských dobách. Panenské pláže s nevelkým množstvím převážně menších hotelů v tropickém rustikálním stylu přechází plynule v bohatou vegetaci, která skutečně navozuje pocit božského klidu a dokonalé harmonie. Pobřežní část této džungle je tvořena zátokami, menšími lagunami a celou řadou cenotes. Ale nejen to! Vody místních zátok se zde rozprostírají do spletitého labyrintu přírodních kanálů, které protínají prakticky celý zdejší prales a spojují tak tyrkysové vody Karibského moře se sladkovodními mokřady lemovanými čtyřmi druhy mangrovníků a celou řadou endemických druhů místní flory. Jestliže se dostanete – ať už v rámci organizovaného výletu na motorovém člunu, anebo individuálně na kajaku, do útrob samotné džungle, uchvátí vás zcela jistě masy takzvaných petenes, gigantických stromů vyrůstajících ze zdejších mokřadů a tyčících se do výšky až 30 metrů. Ekosystém těchto mokřadů je naprosto jedinečný ve světovém formátu, jeho obdobu naleznete snad jen na Floridě či na Kubě.
A jestliže se již člověk ocitne na tomto jižním okraji mayské riviéry, určitě stojí za to dotknout se i historického aspektu mexického Karibiku. Právě zde poblíž městečka Tulum se nad Karibským mořem impozantně tyčí stejnojmenné ruiny jednoho z kdysi nejvýznamnějších center námořního obchodu předkolumbovské mayské civilizace, jejíž stopy lze v této oblasti cítit na každém kroku. V samotné Rezervaci Sian Ka´an se nachází 23 archeologických lokalit, z nichž za návštěvu rozhodně stojí i starobylý Muyil – ruiny jednoho vůbec z nejstarších mayských měst na Yucatánu. Tohle tajemné místo s chrámovou pyramidou uprostřed pralesa se nachází jen několik minut chůze od laguny K´áan lu´um - smaragdově zbarveného jezera zcela obklopeného mangrovníky, jehož půvab umocňuje mimojiné i fakt, že je mezi zahraničními turisty prakticky neznámé a je tedy navštěvováno zejména místními obyvateli.
Mezoamerický korálový útes a jeho ostrovy
Pro mnohé návštěvníky mexického Karibiku je ovšem vedle slunných pláží a působivé pobřežní krajiny ústředním motivem dovolené samotné Karibské moře – tedy bohatství a fascinující krása vlastního podmořského světa! Podél karibského pobřeží poloostrova Yucatán se totiž táhne Mezoamerický korálový útes – po australském Velkém bariérovém útesu se jedná o druhý největší systém korálových útesů na světě! Bylo zde napočítáno na 60 druhů korálů, 500 druhů ohrožených ryb a celé řady vzácných živočišných druhů jako je například kapustňák širokonosý, žralok obrovský, kareta obecná, kožatka velká, kareta pravá i kareta obrovská. Jedná se o součást celkového ekosystému zahrnujícího i okolní písečné pláže, pobřežní laguny a mokřady, magrovníkové lesy a podmořské louky mořských trav a řas. Je rozdělen do několika chráněných území, z nichž jeden je součástí zmíněné Biosférické rezervace Sian Ka´an. Milovníci potápění a šnorchlování ovšem naleznou nejideálnější výchozí bod z ostrova Cozumel, který je prakticky celý tímto korálovým útesem obklopen. Na jeho jižní straně se nachází samotný Cozumelský národní park, což je patrně jedno z nejideálnějších míst pro pozorování korálů a jeho fauny vůbec.
Ostrov Cozumel jako takový ovšem mezi masově navštěvované destinace mexického Karibiku nepatří, proto je taky ideálním místem k odpočinku na menších plážích s rustikálními hospůdkami, s příležitostí nasát atmosféru zdejšího rybářského života a ochutnat autentickou karibsko-mexickou kuchyni. Je osídlen prakticky jen po jeho západním okraji, většina jeho obyvatel je koncentrovaná v jediném místním městečku San Miguel a přilehlých menších hotelových zónách, ovšem pláže na severu a západě ostrova zůstávají nadále zcela panenské. Část vnitrozemí tvoří suchá ostrovní buš s roztroušenými zbytky mayských ruin. V předkolumbovských dobách byl totiž Cozumel významným poutním místem bohyně plodnosti a měsíce Ixchel - zbytky kdysi velkolepé svatyně jejího kultu lze navštívit v obci San Gervasio. Možná i proto je nabitý poklidnou energií – podle mých mayských přátel je ostrov především ostrovem ženské síly. Pokud si tedy člověk na Cozumelu najde ubytování v některé z jeho klidnějších částí, nalezne zde zcela jistě příjemné místo k relaxaci, meditaci a rozjímání o životě.
Pokud ale patříte mezi typy lidí, co by si podmořský zážitek rádi dopřáli v kombinaci s rušnějším plážovým prostředím, spoustou mojita, karibské hudby a pulzujícím nočním životem, pak bude ideálnější volbou spíše ostrov Isla Mujeres, vzdálený zhruba 13 kilometrů od Cancúnu. Navzdory jeho blízkosti onoho „betonového pekla“ a jeho oblíbenosti zejména mezi severoamerickými turisty, lze i tady stále zakusit dosti idylickou atmosféru se spoustou sympatických plážových barů a restaurací. Tzv. Severní pláž - Playa Norte - je dokonce hodnocena jako jedna z nejkrásnějších pláží světa vůbec. Odtud si můžete zaplatit výlet se šnorchlováním či potápěčským rychlokurzem v části Mezoamerického korálového útesu chráněné v rámci Parku Garrafón, který je mj. známý obrovskou koncentrací přátelských delfínů. Celkově lze říct, že i navzdory větší navštěvovanosti a rušnějšímu charakteru se i na Isla Mujeres nachází spousta krásných zákoutí s teplými, klidnými a tyrkysově průzračnými vodami, u nichž nebudete mít k pocitu tropického ráje nikdy daleko.
Laguna sedmi barev
V mexickém Karibiku se ale skrývá i jedno rajské místo s klidnými křišťálově průzračnými vodami mimo samotné Karibské moře! K tomu je ovšem třeba vypravit se až na samotný jih poloostrova k městečku Bacalar. Zde se nachází jedna z mála povrchových stojatých vod Yucatánského poloostrova – romantická Laguna sedmi barev neboli ve španělštině Laguna de siete colores. Je 50 kilometrů dlouhá a zhruba 2 kilometry široká; po krajích tvořena třemi cenotes, jejichž vody se přelily a vytvořily tak jednu obří lagunu, která díky své rozmanité hloubce odráží několik odstínů barev, čímž si vysloužila i své poetické jméno.
Spolu s několika dalšími menšími lagunami v této oblasti, které jsou navzájem propojeny tzv. estuáriem boha Chaaca (Estero del Chac) s celou řadou mokřadů, řekou Río Hondo a Chetumalskou zátokou, v minulosti tvořila důležitý systém dopravní komunikace. Dnes je ovšem považována za jednu z opravdu nejidyličtějších míst Yucatánského poloostrova s pověstnými romantickými východy i západy slunce. Je lemována příjemnými hotýlky s vlastním vstupem do laguny, většinou se stylovou estetikou umocňující onen pocit rajské idylky.
Pokud se zde chcete zastavit pouze na den či dva a zároveň toužíte poznat všemožná zákoutí a atraktivní místa laguny, nabízí se zde možnost zaplatit si tour na motorovém člunu. Jestliže se tady ale rozhodnete zastavit na vícero dní, určitě si najměte kajak a podnikněte celou řadu vlastních expedic – a jakože „objevovat“ je tu opravdu co! Můžete například navštíivt tzv. Pirátský kanál – úžinu s maximální hloubkou 2 metry, ze které v minulosti útočili angličtí piráti. Popřípadě navštívit další úžiny – jedna z nejkrásnějších je bezpochyby úžina spojující Lagunu sedmi barev s lagunou Xul-há. Na kajaku rovněž můžete zavítat k místním cenotes, např. k Cenote Negro, jehož dno je až 180 metrů hluboké - se šnorchlem tu můžete pozorovat, jak se skalnaté stěny ztrácí v propastné hlubině budící opravdový respekt. Jestli jste nikdy nezažili přírodní koncert uprostřed jezerních vod, pak si určitě zaplavte i k Ptačímu ostrovu či spíše ostrůvku, na kterém se zejména brzy ráno a v pozdním odpoledni koncentruje obrovské množství větších i menších druhů ptáků!
I městečko Bacalar samotné má svůj půvab. Je spojeno s dějinami prestižního mayského etnika Itzaů, dějinami prvních španělských výprav i s nájezdy anglických pirátů, proti kterým zde Španělé zbudovali dodnes stojící masivní pevnost. Po většinu roku není přecpané turisty, i tak se zde ale setkáte s všudypřítomným pouličním uměním, čilým nočním životem a také bohatým repertoárem nezaměnitelné mexické kuchyně v nepřeberném množství lidových i vybranějších restaurací.
Holbox a Chráněná oblast Yum Balam
Co je ale opravdovou lahůdkou pro všechny ty, kteří sní o svém rajském tropickém ostrově za hranicemi všednosti, kde budou moci alespoň na pár dní vypnout mobil a zapomenout na čas – je to poměrně málo známý ostrov Holbox. Ostrov, který se nachází zhruba půl hodiny cesty trajektem od severovýchodní části poloostrova Yucatán, tedy mimo všechny frekventované turistické trasy. Byl fakticky vzdálen od veškerého lidského osídlení po celou svou novodobou historii a když nepočítáme jeho někdejší osídlení v předkolumbovských dobách, stal se až teprve během 20. století domovem mexických rybářů a lovců humrů a krevet. I přes svůj idylický charakter a nádherné přírodní prostředí se nicméně turismu začal postupně otevírat až počátkem současného tisíciletí. Onen turistický boom 90. let jej však prakticky nezasáhnul. Možná proto se stal oblíbenou destinací zejména mezi mladými baťůžkáři z celého světa a cestovateli hledajími idylické místo skýtající alternativu bez všudypřítomného turistického konzumu. A ačkoli je tento ostrov geograficky již součástí Mexického zálivu, pro svůj přírodní charakter a kulturně kosmopolitní ráz se nicméně obecně vnímá jako integrální součást, ba co víc – jako perla mexického Karibiku!
Dnes zde již samozřejmě nechybí turistická infrastruktura na úrovni, nejsou zde ale silnice ani auta; po ostrově se lidé přepravují po prašných cestách pouze golfovými čtyřkolkami, tuktuky, motorkami a bicykly, což většina návštěvníků vnímá jako zásadně pozitivní rys. Přes den zde můžete trávit na pláži, anebo se toulat po ostrově a užívat si místních stylových barů a hospůdek, které oproti Mayské riviéře mají mnohem přátelštější, takřka komunitní charakter. Holbox se stal prostorem, kde je zkrátka velmi snadné se seznámit. Možná proto, že se sem nikdo nevydává za nabitým programem, se zdejší typ návštěvníků rád druží a otevírá setkání s druhými. Nikdo nikam nespěchá a ti, kteří si rádi dopřejí samotu a soukromí, zde na to mají spoustu prostoru i času. Na zdejších plážích vás opravdu nikdo nepřekračuje ani se nepere o lehátka!
Holbox však zdaleka nepředstavuje pouze lenošivý tropický ostrov s panenskými plážemi a neformální rustikální urbanizací. Je skutečným zážitkem i pro milovníky divoké přírody! Ostrov je totiž součástí Chráněné oblasti Yum Balam, která zahrnuje i poměrně rozlehlou část severovýchodní části poloostrova Yucatán. Ta je prakticky celá porostlá typickou yucatánskou buší se středně vysokými stromy (jako je zapota, cedrila, ramon ořešák či kampeškové dřevo) a která je domovem jaguárů, pum i ocelotů a celé řady menších savců jako je nosál či paka nížninná. Pobřežní části jsou lemovány mangrovníky a orobincovými porosty, mezi nimiž lze v pozdních odpoledních hodinách pozorovat bahenní krokodýly vyplouvající na hladinu. Mezi místními ptáky zde dominují divocí krocani, jestřábi, volavky, pelikáni, racci a elegantní plameňáci. Mořské vody jsou zde domovem vzácných kapustňáků a několika druhů mořských želv.
Skutečným přírodním klenotem ostrova Holbox je ale laguna Yalahau - kříšťálově průzračná masa vody dělící z jižní strany ostrov od pevniny, která je rovněž domovem bohatého mořského života. Ta byla v předkolumbovských dobách považována za posvátnou a mohla se v ní koupat pouze mayská elita. Dodnes se o ní říká, že její vody omlazují! Nicméně, ať už je tomu opravdu tak či nikoli, nikdo nemůže popřít, že je rozhodně zdrojem dokonalého osvěžení pro tělo i ducha. Ostatně jako celá tato rozlehlá oblast pověstně rajského mexického Karibiku.
V současném globalizovaném světě je občas opravdu těžké najít ještě taková místa, která by byla krásná a rajsky podmanivá a zároveň masovým turismem takřka nepolíbená. Někdy se však stačí jen lépe rozkoukat a kolikrát i v bezprostředním okolí takovýchto spádových turistických zón jich člověk nalezne víc, než by očekával! Zřejmě to nebudou místa zcela bez turistů, budou ale často naplněná přirozenou elegancí, harmonií a zejména pak klidem, který cestovatel ze stresem podmaněné Evropy podvědomě tolik hledá. Mexický Karibik je toho názorným příkladem.
