Úsměv severního Vietnamu

Úsměv severního Vietnamu

 

20.12. 2018, Petr Kylián

 

Do provincie Sa Pá, vrchoviny severního Vietnamu, dorazil turismus se značným zpožděním. Důvod je jednoduchý, chybí tu moře. Také občas prší a je tu chladněji. Na druhou stranu jsou tady ty nejkrásnější rýžové terasy a výhledy. Vše doplněné pestrou barevnou paletou tradičních krojů místních žen. Severní Vietnam, to jsou krásné úsměvy místních, pohostinnost a výborné jídlo.

 

Pod nejvyšší horou Fan Si Pan, asi jediným místem v jihovýchodní Asii, kde si můžete postavit sněhuláka, žije pestrá směsice přírodních etnik. Různé kmeny přicházely kvůli půdě z Číny. Největším a nejvýznamnějším zástupcem jsou Hmongové. Ti dorazili v 18. století z horských oblastí Číny. V dějinách Vietnamu sehráli úlohu nebezpečných neústupných bojovníků a strážců horských soutěsek, kdy se nehodlali podrobit svému rozpínavému jižnímu sousedu národu Vietů. Stáli proti komunisticko-nacionální straně Pathet Lao, která nyní vládne v Laosu a někteří bojovali proti severovietnamské armádě na straně Jižního Vietnamu po boku amerických vojáků.

 

Z etnika Černých Hmongů pochází i průvodkyně Mandala Adventures „Mama Chu“. Drobná energická osoba s širokým úsměvem, a ještě širším srdcem, byla z prvních, která vsadila na nově objevenou turistiku. Sama se naučila anglicky. Nyní provádí turisty po horských cestách. Zve je na návštěvu a oběd do své rodné vesnice, kde nabízí i nocleh. U Hmongů rozhodují ženy. Chu je ve svých čtyřiceti jedna letech nejen matkou pěti dětí, ale také již dvojnásobnou babičkou. Do provádění cizinců zapojila i své dvě dcery a koordinuje další ženy z vesnice, kterým pomáhá nabízet svoje výrobky. Vstává před pátou ráno. Denně nachodí někdy i čtyřicet kilometrů a telefonuje častěji nežli čínský byznysmen. Pochoduje do kopce jako po rovince, žertuje, ukazuje místní bylinky a pořád se směje.

 

 

Po mnohaletém vládním útlaku jsou dnes kmenové místní tradice nejen respektovány, ale i podporovány. Z největšího města regionu se stalo významné turistické a kulturní centrum, kde mohou pracovité ženy z hor prodávat své zboží. Podle desítek variací různých krojů lze rozeznat ke kterému kmeni patří. Na tržišti uvidíme Černé Hmongy, kteří barví své kroje indigem velice tmavě modrou barvou. Potkáme květinové Hmongy s barevnými výšivkami či Zelené nebo Bílé Hmongy každý v jiném kroji. Vysoké ženy s podivným červeným turbanem jsou z kmene Dao, často mají černé zuby kvůli žvýkání betelových oříšků, ale všichni se široce usmívají, když nabízejí své ručně vyšívané látky, taštičky a šperky.

 

V Sapě se sice nevykoupete v moři, ale zažijete neopakovatelnou autentickou atmosféru mizejícího světa přírodních národů.

227x227.png
227x227.png
227x227.png
227x227.png