Průvodkyně Indonésie, Taiwan, Thajsko, Malajsie, Nepál
Z dětství si pamatuji dovolené na horách, kdy mi maminka, která mě měla přivázanou na špagátě, odškrabávala přimrzlé slzičky, dovolené na kole, kdy jsme trpěli tátovy zkratky - delší, zato horší a nespočetné výlety na nenáviděné rozhledny. Tehdy se ve mně rodiče snažili zasadit lásku k outdoorovým aktivitám. Netušili však, co o pár let později sklidí.
S cestováním jsem začala klasicky pomaturitním eurotripem za kulturou, později jsem se přesunula po pouti do Santiaga více k trekování a dnes už bez stanu a spacáku téměř nevyrážím. Čím více se mé cesty prodlužovaly a stávaly extrémnějšími, tím více lidí nade mnou kroutilo hlavou - včetně mých rodičů. Asi jsem nakonec přece jen podědila heslo "čím horší, tím lepší", protože cestuji sice nepohodlně, zato s větším prožitkem. Moje studijní stáže mě zavedly poznat krásy Norska a Izraele, prostopovala jsem celým Tureckem a pro první sólo cestu jsem si zvolila Island, ostrov, který se svou dechberoucí přírodou a léčivou mocí nastálo zapsal v mém srdci. Tuleni, papuchalci a horké prameny na tom však mají také podíl. Láska ke Skandinávii se ještě prohloubila mou cestou po Lofotech a Vesterálech a zimním dobrodružstvím se psím spřežením za polárním kruhem. Po skončení studií jsem plánovala vyrazit na svou vysněnou cestu po Asii, což mi "narušilo" stipendium pro studium tradičních řemesel v Indonésii, které mi umožnilo blíže poznat rozmanitou kulturu a umění této země, a během kterého jsem kromě studia objela na motorce mnoho indonéských ostrovů, vylezla spoustu z nespočtu vulkánů Jávy, Bali, Lomboku, Sumbawy a Floresu, prchala před davy vřískajících školáků lačnících po fotce s bělochem a vypěstovala si díky balijskému čili pusu z ocele. Během mého pobytu jsem si z chaotické Indonésie odskočila za opačným kulturním šokem na Taiwan, skrytý klenot Asie plný vlídných lidí, a nemohu se dočkat objevování dalších a dalších míst.
Cestování pro mě znamená svobodu, osobní rozvoj i cestu ke štěstí a lepšímu já. Věřím, že skrze poznání světa člověk pozná sám sebe, stává se chápavějším, otevřenějším a tolerantnějším, zjišťuje, co je v životě opravdu důležité, nabírá nové zkušenosti a posouvá své hranice. Cestování je vlastně taková cesta životem v malém měřítku.
Na cestování nejvíce miluji, když si hodím krosnu na záda a vyrazím do hor daleko od civilizace, kde mohu nerušeně splynout s přírodou. Na druhou stranu kontakt s místními lidmi i ostatními cestovateli mi často rozšíří cestování o další dimenzi a neopakovatelnou atmosféru. Ráda navštěvuji stále ještě autentická místa nedotčená masovým turismem a fascinují mě příběhy, filosofie a zvyky jiných kultur, stejně jako přírodní krásy zemí, ve kterých žijí. Mou oblibou je zjišťování vtipných faktů o cizích zemích, setkávání se s různými bizarnostmi a hledání jazykových perliček.
Ráda bych svoji zkušenost předala i ostatním lidem a přispěla k jejich vlastní cestě za poznáním a spojení s Mandala Adventures mi toto přání umožňuje. Nebojte se otevřít oči, vyrazit do dálek, cítit vítr ve vlasech a špínu mezi prsty a zažít s námi nejneuvěřitelnější příběhy na vlastní kůži.
