Informace k destinaci

úvod

Rozloha: 1 285 216 km2

Počet obyvatel: 31 237 385 (2017)

Politické uspořádání: prezidentská republika

Hlavní město : Lima

 

 

Náboženství:

• 76% katolické

• 14% protestantské (zejména evangelikální, pentekostální a charismatické církve)

• indiánská náboženství zejména v Andách a Amazonii, často v synkrezi či koexistenci s lidovým katolicismem; domorodá náboženství prochází procesem revitalizace a nabývají na významu

   

 

Jazyky:

• španělština (dominantní jazyk měst)

• kečujština (kdysi úřední jazyk říše Inků, na andském venkově se vyskytuje ve více než 40 dialektálních variantách);

• ajmarština (domorodý jazyk andského altiplana, dominantní na venkově v jižním Peru na hranici s Bolívií)

• v amazonské části Peru se vyskytuje přes 60 indiánských jazyků; největší počet mluvčích mají jazyky etnik asháninka, shipibo-conibo, awajún-wampis

Kdy nejlépe jet

Pro návštěvu Peru je ideální jakýkoli termín v roce. Podnebí se odvíjí od konkrétní destinace a je třeba se zajímat především o mikroklimata jednotlivých oblastí. V Andách začíná období dešťů a tedy i častějších srážek v září a kulminuje mezi lednem a březnem. Nejsušší období v roce trvá od května do srpna, je však charakterizováno vysokým teplotním kontrastem mezi teplými dny a mrazivými nocemi.

Pokud člověk míří do východní nížiny, určitě je příjemnější vyrazit na počátku období dešťů, tedy od října do prosince, kdy jsou teploty mírnější a dešťů není zároveň ještě tolik, aby komplikovaly pohyb v prostoru. Mezi lednem a březnem, kdy období dešťů kulminuje, může být cesta v oblastech Amazonie komplikovanější vzhledem k rozvodněnosti řek, které jsou na východě země hlavní dopravní komunikací. Naopak na vrcholu období sucha mezi červnem a srpnem není ideální cestovat po Amazonii vzhledem k vysychání či nízké hladině některých toků, což zrovna tak může komplikovat pohyb v prostoru.

Zdraví

Hygienické standardy v Peru jsou obecně nižší než v Evropě. Existuje samozřejmě rozdíl mezi možnostmi vyšší sociální třídy obývající městská centra a chudými městskými periferiemi. Na venkově nelze vyšší hygienické standardy očekávat, ačkoli se v posledních letech oblasti žijící především z turistického ruchu snaží co nejvíce přiblížit nárokům evropského a severoamerického typu.

Obecně se doporučuje držet se několika zásad, jako je dbát na osobní hygienu, nepít vodu z kohoutku apod.

Do Peru není povinné žádné očkování. Obecně se doporučuje očkování proti žloutence A a B, proti tetanu, břišnímu tyfu a vzteklině. Do amazonské části se navíc doporučuje očkování proti žluté zimnici, ačkoli ani toto není povinné – žlutá zimnice se na území peruánské Amazonie vyskytuje jen ojediněle. Do amazonské oblasti je určitě namístě nechat si předepsat antimalarika.

Peníze a měna

1 PEN (nuevo sol - „nové slunce“) = cca 6,8 CZK /leden 2019/

 

V Peru existují poměrně velké cenové rozdíly mezi městy a venkovem odvislé od sociálně třídní kategorie služeb. Podobně existují velké cenové rozdíly mezi turistickými destinacemi a zónami nedotčenými turistickým ruchem. Obecně však lze říct, že základní potřeby jako je jídlo, jednodušší ubytování a doprava vychází výrazně levněji než v ČR.

 

Praktické informace

Zásuvky:

V Peru jsou spotřebiče většinou uzpůsobeny zásuvkám amerického typu. Zásuvky samotné jsou však podle naší zkušenosti dělány obojetně pro spotřebiče americké i evropské výroby. Pro všechny případy je však lepší mít s sebou adaptér pro americký typ.

 

Toalety a teplá voda:

Stav a údržba toalet se liší místo od místa, opět v závislosti na možnostech té které sociální třídy. Na venkově je třeba počítat s rustikálním suchým záchodem.

Teplá voda v domácnosti je čímsi nadstandartním a to i ve městech či lépe vypadajících hotelích. V Andách je třeba se připravit na lekci otužování. V nížinných oblastech studenou vodu ve sprše člověk spíše ocení.

 

Alkohol:

Alkoholické nápoje jsou součástí peruánské kultury a jsou běžně k dostání od věku 18ti let. Ve městech a turistických oblastech lze sehnat pestrou směsici piva a vína (většinou jihoamerických značek) či tvrdého alkoholu světových značek. Ve venkovských oblastech je třeba se spokojit s lokálními nápoji vyráběnými po domácku. Typickým je nápoj zvaný chicha (čti: čiča) – kvašený nápoj z kukuřice, quinoi nebo manioku. Rozšířené jsou rovněž místní vysokoprocentní pálenky z cukrové třtiny. Je třeba poznamenat, že pití uvedených nápojů má ledaskde jak rituální, tak socializační charakter a při určitých příležitostech je odmítnutí pozvání považováno za výraz nezájmu o komunikaci či vyjádření despektu.

 

Koka a přírodní drogy:

Andské a amazonské domorodé kultury mají odvěký vztah k rostlinám, které jsou zde bohatě využívány v rituální a léčitelské praxi. Rostliny s psychotropními, relaxačními, povzbudivými a regeneračními účinky jsou chovány ve velké úctě. V Peru sice existuje legislativní prohibice většiny z obecně známých přírodních drog, zároveň zde však panuje jakási tichá tolerance k jejich tradičnímu užívání.

V Andách je velmi rozšířené užívání koky, lístků keře z čeledi rudodřevovitých. Ačkoli je tato léčivá bylina světově proslulá coby materiál pro výrobu kokainu, na andském venkově se těší velké úctě. Je bohatě využívána v tradiční medicíně k velmi efektivní léčbě zažívacích problémů, migrény, cévních a nervových onemocnění. Obsahuje celou řadu vitamínů, minerálů a je velmi bohatá na proteiny, čímž velmi účinně zahání pocit hladu i únavy. Je rovněž jedinečnou prevencí proti vysokohorské nemoci a její žvýkání vám bude doporučováno v každé vysokohorské vesnici. Domorodí obyvatelé And koku považují za posvátnou a užívají ji rovněž coby obětinu Matce Zemi a duchům hor.

V Amazonii je užívání psychotropních rostlin, jako je např. Ayahuaska, neoddělitelnou součástí života, je však zcela v kompetenci curanderos (tradičních odborníků, „šamanů“) a podléhá ritualizované praxi. Rozhodně je namístě obezřetnost co se týče pouličních nabídek instantních rituálů. Výskyt komerčních „šamanů“ nejrůznější provenience je stále častějším jevem a může být velkým rizikem.

Marihuana je v Peru sice netradiční drogou, je však velmi rozšířená v turistických oblastech a je stále populárnější mezi peruánskou mládeží.. Ve městech je její distribuce spojená s ilegální působností místních dealerů často navázaných na větší či menší kriminální organizace. Na venkově ji lze sehnat za mnohem bezpečnějších podmínek, ideálně po známosti mezi místními.

 

Pohostinnost:

Peruánská mentalita je obecně pohostinná, ačkoli je nutno dodat, že sociální význam tradiční pohostinnosti je v poslední době relativizován turistickým ruchem a z něj vyplývajícím ekonomickým myšlením. Po navázání osobnějších vztahů je však výrazem respektu a náklonnosti a jako ledaskde na světě je její odmítnutí výrazně negativním gestem.

 

 

Důležité kontakty

Záchranná telefonní čísla:

Policie: 105

Záchranná služba: 115

Požárníci: 116

 

Ambasáda Peruánské republiky v ČR

Adresa: Muchova 223/9, 160 00 Praha 6-Dejvice, ČR

Telefon: +420 224 316 210

 

Ambasáda ČR v Peru

Adresa: Embajada de la República Checa, Baltazar La Torre 398, San Isidro, Lima, Perú

Telefon: 0051-1/264 33 74, 264 33 81

 

 

Víza a cestovní doklady

 

Od roku 2003 je pro občany České republiky zrušena vízová povinnost pro pobyt za účelem turistiky. Obecně je délka pobytu stanovena na 90 dnů, na hranici může být však úředníkem pobyt zkrácen. Teoreticky může být člověk při vstupu požádán o předložení dokumentů dokazujících finanční zajištění a rezervaci zpáteční letenky. K tomu však v případě návštěvníků s evropským pasem dochází zřejmě jen ojediněle.

Zajímavá místa

Cuzco a posvátné údolí Inků

Cuzco je hlavním městem současné stejnojmenné provincie a současnou ústavou uznané coby historické hlavní město Peru. Podle inckých legend jej ve 13. století založil manželský pár prvních inků, Manqu Qhapaq a Mama Uqllu, kteří coby „synové slunce“ dali zrodu největšímu impériu na území předkolumbovské Ameriky. Jeho historické centrum je vystavěno na inckých základech, do současné podoby však vyrostlo v průběhu koloniální doby, která původní inckou architekturu zajímavě a kupodivu velmi harmonicky obohatila o prvky španělského baroka. Původní tvář města lze nicméně pozorovat na celé řadě míst, jako je Q‘uri K‘ancha (bývalý chrám slunce), incká pevnost Saqsaywaman, lázně Tambo Machay či vojenská tvrz Puka pukara. Cuzco je na seznamu světových památek UNESCO.

Okolí Cuzca je lemováno velmi úrodným a rozlehlým údolím, které oplývá nejen celou řadou památek a archeologických lokalit z dob říše Inků, ale též domorodými komunitami kečuánských indiánů, jejchž způsob života se za poslední staletí změnil jen málo. K neopominutelným lokalitám hodným návštěvy zde patří městečko Pisac s pestrobarevným tržištěm a impozantními ruinami z inckých dob na kopci či Ollantaytambo – město, které si zcela zachovalo architektonický ráz z dob říše Inků.

 

Machu Picchu

Patrně nejnavštěvovanější a ikonická destinace všech návštěvníků Peru. Jedná se o monumentální kamenné město vystavěné pravděpodobně v 15. století pro inku Pachakutiho v nadmořské výšce 2430 metrů a je často ztotožňováno s posledním útočištěm inků Vilcabambou. Je situováno asi 80 km od Cuzca a tyčí se nad Posvátným údolím. Řeka Urubamba pod ním vytváří hluboký kaňon, kterým se východní svahy And otevírají tropickému klimatu Amazonie a jsou proto porostlé bujnou vegetací, která místu dodává magický charakter. Machu Picchu bylo objeveno až holandským archeologem Hiramem Binghamem roku 1911. Roku 1981 bylo Machu Picchu prohlášeno peruánskou historickou svatyní a roku 1983 se zapsalo na seznam světových památek UNESCO.

 

Choquequirao

Působivá archeologická lokalita inckého města, někdy přezdívané „turisty neobjevené Machu Picchu“, neboť je postaveno v identickém architektonickém stylu a v podobně působivé krajině, ovšem ve vyšší nadmořské výšce (3050m) a v obtížně přístupném terénu vyžadujícím dvoudenní trek horami.

 

Andahuaylas

Nenápadné koloniální městečko, které je ovšem výchozím bodem pro návštěvu jednak celé řady přírodních lokalit jako jsou horská jezera Pachuca, Ccochaccasa nebo Huampica, vodopády Mansa či Pumachaca, ale také předkolumbovských památek jako je např. městský komplex Sondor, incká vojenská pevnost Usno nebo tzv. kamenný les Pampachiri – předkolumbovská osada s domky vybudovanými do obřích kamenných útvarů.

 

 

Nazca

Lokalita v pobřežní pouštní oblasti, která proslula svými předkolumbovskými geoglyfy – zhruba 300 obrazcemi na rozlehlé planině, které jsou vidět pouze ze vzduchu. Nad účelem jejich stavby se dodnes vedou akademické debaty a kolem jejich původu se točí celá řada hypotéz a někdy i velmi fantaskních teorií.

 

Chavín de Huántar

Archeologické naleziště v departamentu Áncash nacházející se 3177 m.n.m. Jedná se o ceremoniálních centrum předkolumbovské kultury Chavín, která se rozvíjela mezi lety 1500 a 500 př.n.l. a která představovala spojnici mezi kulturami pacifického pobřeží a východní amazonským pralesem. Dominantou je pyramidální chrám bohatě zdobený zoomorfními a antropomorfními ikonografickými motivy tesanými do tzv. basreliéfů na náhrobcích a sloupech. Místo je zasazeno do monumentální krajiny komplexu dvou vysokohorských hřebenů zvaného Callejón de Huaylas.

 

Cajamarca

Příjemné historické město v peruánském koloniálním stylu nacházející se v severním Peru. V předkolumbovské době v jejím okolí vzkvétala celá řada indiánských kultur, pročež se zde nachází celá řada pozoruhodných archeologických lokalit. V dobách říše Inků měl zde poslední inka Atahualpa své lázně. Právě zde byl Atahualpa zajat španělskými conquistadory, načež byla říše Inků dobyta. Inkovy lázně s léčivými termálními prameny se zde zachovaly dodnes v relativně nezměněné podobě. V bukolickém okolí města je možné podniknout výpravy do hor s impozantními výhledy nebo zavítat do komunitních farem kečuánských indiánů, které jsou dokořán otevřeny ekoturistickým návštěvám.

 

Kultura Chachapoyas

Koloniální městečko v severním Peru, situované ve více než 3000 m.n.m. na východních svazích And. Patrně kvůli své vzdálenosti od pobřeží i nejvíce navštěvovaných lokalit není typickou turistickou destinací, je však ideálním místem pro lidi, co si chtějí vychutnat Peru takřka bez turistů. V bezprostředním okolí je toho totiž k vidění více než dost. Ať už se jedná o předkolumbovskou pevnost nábožensko-politického centra Kuelap, jezkyni Quioctan, sarkofágy v pueblu Karajía nebo mausoleum indiánských mumií v Revash. Lze odtud podniknout výpravu k magickému vodopádu Gocta nebo jednoduše vyrazit na trek jedinečnou krajinou východních svahů And.

 

Iquitos

Hlavní město největší peruánské provincie Loreto v severovýchodním Peru. Nachází se v nitru peruánské Amazonie, pročež se také považuje za její „hlavní město“. Je rovněž jediným velkoměstem na světě, které není s okolním světem spojeno silniční komunikací. Leží několik kilometrů za soutokem řek Ucayali a Maraňon, tedy u zrodu samotné Amazonky, což mu odedávna zajišťovalo spojení s Atlantským pobřežím a tedy i zbytkem světa. Jeho okrajové čtvrti plynule přechází v prales a některé jeho čtvrti jsou dokonce postaveny přímo na říčních kanálech s charakteristickými domy na kůlech – proto je rovněž nazýváno „jihoamerickými Benátkami“.

Iquitos je především branou do odlehlejších částí pralesa. V jeho okolí se nachází několik významných národních parků a chráněných oblastí, čímž skýtá ideální podmínky pro ekoturistiku a nejrůznější expedice.

 

Ucayali

Region ve východní části Peru, pokrytý převážně deštným pralesem. Skýtá vynikající podmínky pro zkušenost jak s pralesem, tak s domorodou kulturou etnika Shipibo-Conibo, které je proslulé svým vegetalismem – přírodní holistickou medicínou vycházející z prastaré indiánské kosmologie a využívající pralesní rostliny jako je např. ayahuasca. Hlavním městem regionu je Pucallpa, která je centrem bohatého kulturního života této tropické části Peru. Vynikající podmínky pro relaxaci skýtá městečko Contamana, v jejímž okolí se nachází přírodní termální lázně a nádherné vodopády.

 

Jezero Titicaca

Nejvýše položené splavné jezero na světě nacházející se v nadmořské výšce 3812 metrů. Je geograficky rozděleno mezi Peru a Bolívii. Podle andských legend je považováno za místo, kde se zrodilo slunce a rovněž za místo, odkud vyšli první inkové, aby přinesli lidem And civilizaci. Domorodci je dodnes považováno za posvátné. Mezi turistické atrakce zde patří vesničky indiánů etnika Uru vystavěné na plovoucích ostrůvcích uměle vytvořených z rákosovité traviny zvané totora. Na bolivijské straně se nachází Ostrov slunce a Ostrov měsíce, které jsou spojené s výše zmíněnými legendami a které jsou vyhledávány pro jedinečnou atmosféru klidu a míru, kterou toto jedinečné jezero doslova dýchá.

 

Caňon de Colca

Jeden z nejhlubších kaňonů na světě (3270 m) patří k nejnavštěvovanějším místům Peru. Skýtá impozantní výhled a scenérii, která i v kontextu andského pohoří tvoří unikát. Jedná se o jedno z posledních míst v Andách, kde lze s poměrně velkou frekvencí pozorovat jinak vysoce ohrožené kondory ve volné přírodě.