Dagmar Volfová

"Find what brings you joy and go there."
Dagmar Volfová
Dagmar Volfová
Dagmar Volfová
Dagmar Volfová
Dagmar Volfová
Průvodkyně Indie
Dagmar Volfová, původem absolventka VŠCHT po letech strávených v Asii studiem jógy a tradiční tantry nyní provází na cestě za vnitřním poznáním. Kromě jógových workshopů v různých koutech světa se s ní nyní setkáte i jako s průvodcem CK Mandala na cestě po severní Indii, která je jejím druhým domovem.
 
Jóga a život jako takový v nejrůznějších místech naší zeměkoule jsou mými společníky na mé osobní cestě. Ta vedla po studiích biochemie a potravinářské technologie a následném budování kariéry k výraznému zpomalení, když mé tělo zatáhlo za záchrannou brzdu a prostě vyplo některé okruhy. Bylo potřeba něco změnit. Hardware i software. Opustila jsem práci mezinárodní produktové manažerky a má cesta za (sebe)poznáváním mě vedla do různých koutů Indie, Thajska, Irska, na Bali a nakonec zpět do Čech, abych pochopila, že možná nejzáhadnější cesty, které podnikáme, jsou dovnitř, do svého nitra. Setkání s různými kulturami a novým prostředím nám může v mnohém poodhalit to, co se v nás skrývá, proto vydat se „za humna“ vždy vyžaduje určitou dávku odvahy.
S cestou za jógou a osobní cestu s jógou přišlo mnohé a já se i díky ní učím neočekávat a být opět zvědavá a zvídavá. Za poledních patnáct let jsem žila v osmi zemích a navštívila mnohé další. Na oblíbená místa se stále s vděčností vracím. Mezi mé srdcové destinace kromě domácí Prahy patří Bali a Indie. Za pět let se Indie stala mým druhým domovem. Tři sezóny jsem vedla jógové centrum v Rišikéši a už tehdy stejně jako nyní mi učarovaly zejména pravidelné návštěvy oblíbených chrámů, ohnivých rituálů, inspirace od duchovních učitelů i prostých lidí. Zamilovala jsem si sezení u magické řeky Gangy či hledění do zelených kopců v Dharamsale. A jídlo. J Stále mě to celé oslovuje natolik, že tu trávím několik měsíců v roce.Indie má tak neuvěřitelnou pestrost a barevnost všeho, že nejde popsat pár slovy. Pokud vás volá, musí se zažít. Ale vyžaduje od nás jedno: otevřenost – obětování svých (možných) předsudků.Pokud ji otevřeme své srdce, vrátíme se domů vždy obohacení. Protože je taková, jaká je. Stejně tak jako my sami.